{50}{130}Strašná smrti,
{180}{255}proč stojíš nade mnou?
{618}{743}Koho hledáš
{789}{914}a pozorně vyhlížíš?
{1189}{1344}Možná se mýlím,
{1353}{1478}možná se mi to jen zdá.
{1754}{1879}Strašná smrti,
{1897}{2022}odejdi ode mne!
{2037}{2139}NA NÁVŠTĚVĚ U SMRTI
{2196}{2251}Valentina Romanova
{2279}{2354}Havárie. Návrat z onoho světa.
{2380}{2505}V roce 1982 byla převelena posádka|z obce Černomořská do vesnice Okťabrskaja.
{2507}{2623}A já jsem vezla dvě ženy do vesnice|Stachanovka. Jenže v tu chvíli jelo naproti auto Vaz.
{2628}{2753}Čtyři chlapci vzali otcův automobil|a naproti nim jel bílý Vaz.
{2770}{2870}Srazili se se mnou. Moje spolucestující|naštěstí vypadly z auta do kypré země,
{2870}{2925}ale já jsem zůstala|v převracejícím se autě.
{2925}{3010}Byla jsem v jakémsi šokovém stavu,|ale ještě jsem vnímala.
{3012}{3125}Myslela jsem si: Cože? 7000 mně to auto|stálo a najednou je rozbito.
{3126}{3176}To mne trápilo nejvíce.
{3186}{3261}Nejdříve odvezli je a pak přivezli|do nemocnice mne.
{3273}{3388}A lékař řekl: "Udělali jsme, co se dalo,|ale nepodařilo se ji zachránit."
{3393}{3443}Srdce netluče a puls se zastavil.
{3444}{3557}V tuto chvíli jsem v těle pocítila otřes.|A v tom jsem se ocitla nade všemi.
{3561}{3686}Přišli sem pořídit zápis o úmrtí. A já se|potichu směji: "Chi, chi, jenže já jsem naživu."
{3699}{3812}Ale hlas nezvučí.|Zkouším to hlasitěji. Jen abych je nevylekala!
{3814}{3889}"Já jsem živá."|Hlas však opět nezní.
{3904}{4025}Lehce jsem je plácla do zátylku,|ale jejich vlasy se ani nehnuly.
{4028}{4126}V tento moment mě napadlo:|"Hele, pero! Něco jim napíši!"
{4128}{4239}Zaradovala jsem se. Vrhám se k peru|a zkouším ho nějak uchopit.
{4248}{4300}Jenže pero nelze vzít.|Zkouším to opět, ale pero se nedá uchopit.
{4302}{4405}Pomyslela jsem si: Zkusím ho shodit bokem,|abych na sebe upoutala pozornost.
{4409}{4509}Zůstalo, jak leželo, ani se nepohnulo.
{4511}{4611}Říkám si: Co to se mnou je? Hlas nezní.|Ruce neposlouchají.
{4626}{4726}Najednou slyším neznámý hluk.|Hluk jako metro v Moskvě.
{4758}{4833}Vnímala jsem ten hluk - bylo to, jako když|jsem viděla Moskvany, zdáli se mi jako děti
{4833}{4918}v podzemce, když přibližuje|s hlukem vlak.
{4918}{5043}A takový hluk se přibližoval ke mně.|Odkudsi. Monotónní hluk: Húúú.
{5083}{5193}Najednou mě to začalo vtahovat.|Spolu s tím zvukem.
{5198}{5323}Nic jiného jsem neviděla.|Jen mě to vtahovalo.
{5326}{5430}A za mnou byla jakási díra - jakoby roura|a tam bylo světlo.
{5462}{5562}A po stranách bylo všechno nezřetelné,|zastřené a mně to tam vtáhlo.
{5581}{5656}A táhlo mě to dlouho. Bylo to nepříjemné.
{5657}{5715}Pocit jsem měla velice nepříjemný.
{5717}{5846}A jako by mne to vyvrhlo z té trubky -|jako když vytéká voda.
{5850}{5965}A já se dívám, kde to jsem? Kamenité místo.
{5968}{6088}Všude samé kamení. Jako vyasfaltované.
{6095}{6220}Nikdo nikde. Až najednou vidím z levé|strany - vysoký muž tam stojí.
{6228}{6340}Ach! Zaradovala jsem se - člověk, muž,|takový vysoký.
{6345}{6420}Vydala jsem se k němu s takovou radostí,|říkám: "Muži!"
{6420}{6478}Chci se ho zeptat: "Kde to jsem?"
{6479}{6629}Ale když si ho prohlížím a vidím jeho|pohled, strašné oči - oči šelmy!
{6702}{6828}Studená hrůza zachvátila mou duši.|Jako když duše zmrzne.
{6828}{6895}Z jeho pohledu mi ztuhla duše.
{6899}{6978}Pochopila jsem, že od tohoto muže|nic dobrého nemohu čekat.
{6982}{7056}První mou reakcí bylo, že jsem se otočila.
{7073}{7145}Rychle jsem se otočila a utíkala|jsem od něho. Pryč od něj!
{7146}{7246}Běžím a říkám si: "Jak od něho můžu utéci?"|Sama jsem cítila (že neuteču).
{7250}{7371}A náhle, nevím proč, jsem pocítila úlevu,|že mne nechytil, vždyť už mě měl dávno polapit.
{7374}{7428}Mezi námi se objevil někdo jiný.
{7429}{7529}Nevidím ho, ale cítím, že je krásný.|Vždyť je to zachránce!
{7539}{7664}Drží se mezi námi. Toho muže neodstrkuje|ani s ním nebojuje - nic takového,
{7680}{7745}ale chrání mě tím, že se vždy postaví mezi nás.
{7745}{7825}Čili, vždy když mne ten první chtěl chytit,|tento druhý vstoupí mezi nás.
{7827}{7877}Takže ten první na mě nemůže.
{7878}{7960}A tak pořád utíkáme a já si říkám:|"Jak dlouho to ještě bude trvat? A kdy to skončí?"
{7961}{8100}A najednou z pravé strany -|neviditelná bariéra - z východní strany.
{8112}{8228}Zakopla jsem o tuto skleněnou hráz,|měla jsem zato, že tam nic není, a padám.
{8230}{8320}A opět cítím, že ze mě něco vychází -|říkají: duch nebo duše - pro mne je složité to posoudit.
{8321}{8464}Zachránce přeskakuje tuto linii a ten první|zůstává několik metrů v povzdálí a nemůže ji překročit.
{8491}{8621}A více už mi nevěnuje žádnou pozornost.|Jako bych už pro něj neexistovala.
{8626}{8726}Jen na mě tak lhostejně pohlédl a šel pryč.
{8745}{8858}Urazila jsem na toho zachránce,|jak je to nečestné z jeho strany -
{8860}{8960}"Nechal mne tady bez ochrany, takže tamten|si mnou může udělat, co bude chtít," jsem si tak pomyslela.
{8970}{9045}A najednou slyším hlas toho zachránce:
{9048}{9149}"Copak, copak, ty malinká, hodná,|ještě jsi nedostala za vyučenou?"
{9154}{9300}Proč mě takhle (ironicky) nazývá,|přemýšlím, a divím se všemu, co se stalo...
{9301}{9375}Cítím, že po pravé i levé straně jsou dva muži.
{9376}{9476}Nevidím je, ale cítím, že jsou přítomni|a vedou mě jako vězně.
{9502}{9578}Přivádějí mě ke skále, velká skála,|z pravé strany skála,
{9595}{9695}tady je taková plošinka, k ní vede průsmyk|mezi skalami, jak to bývá v horách.
{9714}{9814}A říkají: "Pohleďte dolů." A tam je propast.|Já jsem se tam podívala,
{9823}{9973}a hle - přikryla jsem si dlaní ústa.|Smrad, silný zápach, že se to nedá popsat.
{10038}{10188}Rychle jsem ucukla. Miliony lidí.|Hromady lidí. Zřetelně jsem je viděla...
{10200}{10323}Hluboce v podvědomí mi hned zrodila|otázka: Jak je zachránit?
{10325}{10420}Ptám se jich: "Máte nějaké provazy nebo lana?
{10421}{10561}Protože provaz nestačí na takovou hloubku.|Jak se tam dostali?"
{10572}{10697}Oni říkají: "Dívej se!"|Opět hledím - jsou tam muži i ženy,
{10708}{10833}asi všechny národnosti, všech barev kůže.
{10850}{11000}Víte, oni kálejí, sedají do svých výkalů|jeden před druhým.
{11002}{11105}Je tam všudypřítomný smrad.
{11108}{11282}Plivance - a od nich bílé nepříjemné|usazeniny až do samého vrchu.
{11300}{11404}Výkaly až do samého vrchu.
{11410}{11500}Řekli mi: "To je žumpa."
{11502}{11652}Vidím červy. Průsvitné červy naplněné|jakoby krví, takové rudé, až růžové.
{11678}{11770}A tito červi se přisávají, vsávají se|a procházejí těly
{11775}{11855}a ti lidé je odtrhují takovou silou,|že jeden druhého přehazují.
{11859}{11959}Červi vcházejí do každého,|nikoho nevynechávají.
{11971}{12071}Jsou to muka! Prožívají mučení!
{12080}{12205}Teď trochu odbočím. Představte si naše|pocity: samolibost, sebeláska, sebeobdiv, radost ze sebe
{12217}{12345}- to jsou, jak už to teďka chápu, -|naše tělesné orgány: srdce, játra, ledviny.
{12348}{12428}A kde se to nachází? Ve všech orgánech|našeho těla. V celém tomto těle, v duchu i v duši.
{12429}{12529}Všechny tyto naše pocity - bolest, utrpení,|jsem v tento okamžik i já s nimi trpěla
{12542}{12628}Trpěla jsem za ně,|protože mi jich bylo skutečně líto.
{12628}{12700}Ptám se jich: "Jak je vytáhnout?"
{12700}{12795}Myslím si - proč jsou k nim tak lhostejní?|Vždyť jsou tam živí lidé?
{12802}{12877}Oni říkají: "Ne, to jsou lidské hříchy."
{12877}{12945}Tenkrát jsem to slovo ještě nechápala.|"Jaké hříchy?"
{12945}{13045}Oni na to: "Homosexuálové, zoofilové, zvrhlíci."
{13050}{13155}Řekli, že dokonce i pouhý dotyk těchto lidí|přináší jiným lidem utrpení."
{13171}{13271}Dále říkají (až je mi z toho těžko na srdci):
{13275}{13385}"Nelitujte jich, dostali to utrpení,|které si zasloužili."
{13389}{13514}Sestupujeme níže a vcházíme do podivné|barabizny, a tam jsou pootevřené dveře.
{13525}{13612}Koukám, že celý dvorek je tam poplivaný,|plivance a kouř.
{13615}{13740}Vycházejí ženy utrápené kašlem, i muži,|úporný dávivý kašel.
{13750}{13873}Hned jsem couvla a oni mi řekli:|"To jsou zakouřené baráky.
{13875}{13975}Nemusíte tam chodit.|S tímto nemáte nic společného."
{13978}{14050}Druhou stranou jsme vyšli.
{14050}{14158}A přímo pod mýma nohama - děti!|Hrají si v potoce nebo v nějaké strouze.
{14162}{14308}Jsou tam dvě ženy, které jsou ke mně zády,|hrají si s nimi; nic mi neříkají.
{14312}{14400}Říkám: "Jak se tady ocitly ty děti?|Proč jsou tady?"
{14402}{14562}- "To jsou nenarozené děti."|- "Jak to nenarozené děti?" - "To jsou oběti potratů."
{14582}{14695}"Cože?" Ztuhla jsem.|Oni nato: "I ty tvoje jsou zde."
{14697}{14839}"Cože? Já jsem za odpovědná?"|Oni mlčeli.
{14847}{14989}A v tento moment jsem pochopila,|že za ně budu nyní potrestaná.
{14995}{15098}Vedli mě dál a vidím ženu,|jak klečí na kolenou
{15100}{15212}a naplňuje se jakousi tekutinou.
{15219}{15350}Ona otéká, naplňuje se (zvětšuje se)|a najednou se jí z úst vyvalí černá tekutina.
{15359}{15534}A když to skončilo, trochu si oddechla,|a pak se opět naplňuje.
{15562}{15650}Říkám si: "Proč je tak nemocná?"
{15678}{15828}Oni říkají: To je klevetnice, pomlouvala|lidi. A nyní za to zde trpí.
{15850}{15950}Následující místnost nebyla ani pokojem|ale kamenným nádvořím.
{15959}{16059}Dívám se a nerozeznám,|jestli to jsou opice nebo lidi.
{16061}{16171}Říkám si: Co to je? Polosehnuté postavy -|taková je trápila žízeň.
{16175}{16276}Prosí: "Pít... Pít..." Zní od nich,|utrápených žízní. "Pít..."
{16279}{16359}Říkám: "To je co?"|Oni nato: "To jsou lidé."
{16361}{16436}Říkám: "Vždyť nejsou ani podobni lidem?"
{16438}{16603}To jsou alkoholici, kteří propili svou|čest, svědomí, kteří ztratili všechnu lidskou důstojnost.
{16608}{16684}Takoví se nacházejí zde.
{16686}{16760}Jdu jako odsouzenec, jako vězeň.
{16767}{16892}A najednou z pravé strany, z východu,|vidím nějakou budovu, která se snáší z oblak.
{16898}{16963}Je skryta jakoby v oblacích, nevím přesně.
{16968}{17063}Část dveří se otevírá, vypadají jako kovové.
{17064}{17164}Vidím tam čisté ženy. Poprvé za celou dobu|čisťounké dvě ženy.
{17175}{17311}Dvě hlavy - jedna s bílým šátkem|kolem černé pokrývky hlavy.
{17321}{17421}Teď vím, že to je mnišský oděv.|Tenkrát jsem to nevěděla.
{17435}{17560}A čistá postel. Ony tam uklízejí, zastýlají.
{17575}{17710}Já jdu nahoru na násep. A vidím zase|ty barabizny. Jedna, druhá, třetí.
{17725}{17835}Tam dveře, dveře, dveře... Víte, jak|to bylo dříve v zemědělských družstvech.
{17846}{17921}Prasečince, zanedbané chlévy, baráky.
{17944}{18044}První dveře byly otevřeny. Lidí tam bylo...!
{18045}{18128}My říkáme, že na devíti čtverečních metrech|je nám těsno! A tam člověk na člověku!
{18130}{18220}Stojí unavení, nemají kam si lehnout.
{18223}{18300}Když jsem se podívala, byli jako sardinky|v konzervě. Takové množství jich tam bylo.
{18303}{18375}Vidím jak vypravují nějakou ženu.
{18377}{18514}A v tento moment zaburácelo z kamenné|klenby - tam nebylo nad hlavami nebe,
{18525}{18604}byla tam jakoby kamenná klenba -|rozlehl se hrom.
{18605}{18675}Takový hlas - jak když lev zařve -
{18675}{18754}a ten odříkává jakousi monotónní modlitbu.
{18755}{18840}Takovou jsem slýchávala v chrámu, když mě|tam jako malé děvče vodila maminka.
{18844}{18981}Odříkává takovouto modlitbu a vyslovuje|jméno! A celé podzemí se otřásá před tímto hlasem.
{18997}{19172}Věřte, já jsem až padla na kolena, takové|city se mě zmocnily, až mi slzy tekly jako hrách.
{19189}{19299}Padla jsem na kolena, obrátila se|celou svou bytostí k tomuto hlasu.
{19304}{19439}Co to bylo za neviditelný hlas! Jak se|ukázalo, ten hlas vymodlil tu ženu, za kterou prosil.
{19441}{19531}Bylo vyřčeno její jméno.|Vysvětlili mi, že byla vyprošena.
{19534}{19660}Tj., jestli se v rodu najde modlitebník,|je zachráněna. Čili on ji vymodlí.
{19664}{19764}Záchrana je možná! Pochopila jsem,|že spása existuje!
{19765}{19876}Jestli se v nějaké generaci - není důležité|v jaké - objeví modlitebník, vyprosí duši ven.
{19880}{20004}Nemohu vysvětlit, jak se otevřela kamenná|opona, byly vidět erupce vulkánů.
{20014}{20174}To se tam všechno děje. Tudy protéká|žhavá láva. Vědci časem na to přijdou.
{20188}{20350}Teplota. Byla jsem daleko od nich a říkám|si: Co to tam je? Tolik ryb se tam vaří?
{20366}{20466}Řeka lávy. Ohnivá řeka.
{20477}{20652}Ony se vynoří nad hladinu, nadechnou se,|opět se ponoří do ohnivého žáru.
{20653}{20763}Byla jsem daleko a úplně mě to pálilo.
{20766}{20886}Když má člověk horečku 40 stupňů, tak cítí|jen částečku toho žáru, tohoto pekla.
{20888}{21023}Ať se každý zamyslí. Už je dokázané,|že horečka nám dává pocítit žár a po nemoci musíme prozřít.
{21035}{21110}Dříve jsem to nechápal, až teprve nyní to chápu.
{21111}{21186}Tak to mi připomněl ten žár...
{21189}{21327}Bylo mi tak horko, že jsem nemohla ani jít|dál. Zakrývala jsem si rukama ústa.
{21332}{21508}Oni vysvětlují: Zde jsou čarodějové,|zaklínači, vědmy. Všichni, kteří nežili na zemi v míru, ale čarovali.
{21512}{21602}Za dobu tak krátkého života si přivlastnili|život jiného normálního člověka,
{21604}{21671}aby ho ovládali po dobu tohoto|dočasného lidského života.
{21675}{21786}A teď se za to zde budou vařit věčně.|Vrahové, loupežníci...
{21800}{21940}V tu chvíli už jsem uvěřila, říkám: "Bože|můj, stačí už," bojím se, aby mě tam nenechali.
{21945}{22100}V myšlenkách se obracím ke svým průvodcům,|jen aby mě tu nezapomněli. Snad jsem si nezasloužila takové peklo.
{22104}{22279}A najednou, kousek na zemí - veliký hangár,|jako pro letadlo.
{22306}{22456}Číslo měl 91. Veliká číslice. Tenkrát|byl rok 82, ale tady stojí 91.
{22499}{22626}Vedou mě do hangáru. Myslím si:|"Copak tady ještě uvidím?" Bála jsem se.
{22633}{22783}Přilétá předmět podobný doutníku.
{22818}{22918}Na spodní části se otevírá poklop,|z něhož vypadlo něco jako pes.
{22922}{23014}Spousta lidí, mračna lidu.|Ani popsat nemohu.
{23021}{23158}Všichni v různých oděvech a přicházejí|k němu a rukama hladí srst toho psa.
{23168}{23260}Cítím, že zápach toho psa není dobrý -|smrdí sírou.
{23262}{23338}Snažím se jim to říci, křičet.
{23340}{23523}Chápu, že to ten pes ví, a odcházím za|hangár a za svými zády cítím jeho oči. Je to jako jasnovidnost - duše všechno vidí.
{23525}{23653}Sleduji (psa), pomalu roste, roste...|Dosáhl ohromných rozměrů.
{23660}{23750}Tlapy měl takhle...
{23750}{23888}Náhle na dav lidí vyštěkne tlama plná|zkrvavených tesáků. Dav byl ochromen.
{23898}{24023}Co se tam dále dělo, nevím. Odcházela jsem|s průvodci, a v tu chvíli jsem se ocitla na zemi.
{24032}{24157}Vyšli jsme z toho všeho|a já jsem ucítila trávu, větřík.
{24174}{24250}To vše jsem cítila, měla jsem dojem,|že budu líbat stromy.
{24252}{24377}Vidím dlouhý žebřík do nebe.|Chytila jsem se ho a lezla jsem.
{24382}{24464}Bylo velice těžké stoupat vzhůru.
{24466}{24573}Najednou je nade mnou žena, klesala.|A už na mě tlačí.
{24577}{24638}Cítím, že je jí těžko a už nemůže dál vzhůru.
{24642}{24742}Myslím si, už zbývá jen kousek,|musím ji zachránit. Co dělat?
{24743}{24900}Kdybych ustoupila do strany, pak by spadla.|To jsem jí však nemohla udělat.
{24904}{25018}Myslím: "Musím ji pomoci. Ale jak jí|pomoc?" znepokojovala jsem se.
{25020}{25145}Najednou se moje hruď rozšiřuje|neviditelným způsobem. Rozšířila jako nafukovací matrace.
{25148}{25273}Ona si sedne. Odpočívá na mé hrudi.|Všechno ztuhlo. Všichni stoupající strnuli.
{25285}{25417}Ti nahoře pokračovali.|Když si odpočinula, začala klidně lézt dál.
{25420}{25570}Slyším nepozemské vrkání holubů, moje hlava|už je skoro tam... Ta přede mnou už tam vlezla.
{25583}{25698}Moje hlava už je tam a je to! Rozhlížím se|po krásné přírodě, nepopsatelné!
{25702}{25800}Takové paprsky - je to slunce|nebo není to slunce, nevím.
{25801}{25875}Přímo vstoupily do mého nitra.|Celou mne hladily.
{25875}{25955}Nikdy před tím jsem to nezažila.|Vše ve mně jásá.
{25959}{26084}Každá buňka mého těla cítila takovou|radost, takové pocity!,
{26090}{26187}štěstí, že ta žena sem vylezla,|i já už jsem tady po pás.
{26188}{26311}Holuby, ptáci, již slyším monotónní zpěv,|překrásná modlitba, jako je 33. žalm -
{26317}{26492}přesně nevím, ale ničemu nepodobná|modlitba, která naplňuje celou naši bytost.
{26507}{26670}Už tam přímo vlézám - a najednou cítím|tíhu! Silné škubnutí. Tíha.
{26691}{26851}Procitla jsem, nade mnou stojí lékař,|moje tělo leží na jiném místě - ne vedle dveří, ale u stěny.
{26866}{26942}Na kolenou klečí Ivanov, který do mě narazil,
{26943}{27051}a říká: Neumírejte!, auto vám opravím,|ale neumírejte!
{27677}{27812}Když jsem si vzpomněla na svou havárii,|vzpomněla jsem si na svůj vlastní zážitek.
{27813}{27890}A náhle se mi dostaly do rukou noviny.
{27893}{28048}Byly to pravoslavné noviny a tam se psalo|o Klaudii Sťaženěnné, která zemřela v Bernaule, kde jí prováděli operaci.
{28052}{28200}Byla je udivena tím, že má podobnou|zkušenost jako já. Ta žena ležela tři dny v márnici.
{28205}{28308}Začala jsem hledat kněze Andreje,|věděla jsem, že tento její syn žije,
{28310}{28423}že se stal knězem; napsala jsem tedy|do města Alexandrov.
{28432}{28557}Otec Andrej mi požehnal k vydání mé knihy,|jinak bych ji ani nepsala.
{28612}{28774}Chci říci o tom případu, který se stal|s mou matkou v r. 1964.
{28804}{28941}V nemocnici jí řekl, že jí nalezli nádor,|nespecifikovali však jaký.
{28951}{29081}Operaci prováděl prof. Nejmark Ismail Isaivič.
{29099}{29221}A při operaci nastala smrt.
{29227}{29377}Když jí rozřízli břišní dutinu, viděli,|že vše je rozežrané rakovinou.
{29406}{29543}A proto ji nezašili, protože jaký by to|mělo smysl zašívat mrtvého člověka.
{29551}{29616}Odnesli ji do márnice.
{29618}{29740}Maminka nám potom vyprávěla o tom,|co se s ní dělo, když nastala smrt.
{29743}{29918}Viděla své tělo. Viděla své tělo ze strany,|jako my vidíme nějakou svou věc, např. oděv.
{29925}{29990}Slyšela, o čem lidé hovoří.
{29990}{30140}Vnímala, ale dát o sobě vědět,|že je zde spolu s nimi, nemohla.
{30145}{30225}Mrtvá byla tři dny.
{30231}{30356}Když nastal moment smrti,|nepochopila hned, že umřela.
{30372}{30522}Viděla všechno ze strany, slyšela|jejich slova, viděla jejich počínání.
{30539}{30647}Poté se ocitla na místě,|které jí bylo naprosto neznámé.
{30652}{30812}Na tom místě nebyly žádné budovy,|žádné rostliny, kromě zelené aleje.
{30824}{30974}Pak matka uviděla, že alejí se k ní|z východu blíží žena velmi vysoké postavy,
{30994}{31118}oblečena byla celá v černém,|byla velmi krásná, tvář přísnou.
{31131}{31368}Spolu s ní kráčelo její dítě, vzrůstem|k jejím ramenům, a o něco ji prosilo.
{31392}{31564}Hladil jí ruku, uprošoval ji.|Jenže ta žena se k němu chovala chladně.
{31593}{31678}O co prosil ten chlapec, moje matka neslyšela.
{31681}{31822}Zvláštní moment. Když žena našlapovala|na trávu, a pak zvedala nohu,
{31840}{31900}tak tráva se vracela do své původní polohy,
{31908}{32025}naprosto jinak, než je tomu u nás na zemi.
{32026}{32159}Vidouc reakci té ženy, pomyslela si matka,|jak jen je ta žena krutá,
{32159}{32264}když to dítě ji o něco prosí, něco jí povídá,
{32271}{32406}ale ona vůbec nereaguje na jeho vážné prosby.
{32427}{32602}Když žena přistoupila asi tak na dva|nebo jeden a půl metru k matce, zastavila se.
{32623}{32748}Pozdvihla oči vzhůru a zeptala se:|"Bože, kam má jít?"
{32763}{32916}Až po těch slovech matka pochopila, že zemřela.
{32938}{33101}Uslyšela Boží hlas.|Bylo to plačící hlas, žalostivý.
{33125}{33260}A Hospodin řekl: "Ona zemřela, ale není|její čas, je třeba ji poslat zpátky."
{33262}{33437}Žena se otázala: "Na čem ji spustíme,|vždyť má krátké vlasy?"
{33452}{33577}Hospodin říká: "Dejte jí cop v barvě|jejích vlasů do její pravé ruky."
{33588}{33723}Když se maminka dozvěděla,|že jí chtějí vrátit na zemi,
{33732}{33950}- chápala už totiž, že mrtvá, -|rozhořela se v ní naděje na návrat.
{33990}{34147}Matka Boží, byla to sama Královna nebeská,|zanechala zde toho chlapce a odešla.
{34178}{34313}Maminka si pomyslela: jestliže ta žena|o něčem hovořila s Bohem a Bůh jí odvětil,
{34317}{34375}znamená to, že i se mohu na něco zeptat.
{34375}{34592}A tak se otázala: "Bože, u nás na zemi|se říká, že vy tady máte ráj?"
{34614}{34706}Bůh na její slova nic odpověděl.
{34721}{34871}Matka se zeptala ještě jednou:|"Na zemi po mně zůstalo malé dítě."
{34878}{35003}Bůh pravil: "Já vím. Je ti ho líto."|- "Ano, velmi," řekla matka.
{35033}{35133}Hospodin odvětil:|"A mně každého z vás třikrát více...
{35136}{35236}Díky mé blahodati (milosti) chodíte,|díky mé blahodati dýcháte
{35240}{35365}a mě všemožně rouháte -|ve smyslu: vysmíváte se."
{35417}{35542}A ještě Bůh řekl mé matce o tom,
{35544}{35650}že není silná taková modlitba,|kterou jste vyčetli nebo se naučili,
{35654}{35769}ale taková, která je z čistého srdce.|Ať jsi na jakémkoliv místě, když řekneš:
{35772}{35889}"Bože, dej mi, Hospodine, pomoz mi,"|já vás vidím, já vás slyším.
{35890}{35990}A následujícími Božími slovy|bylo ještě toto:
{35998}{36123}"Zachraňujte své duše, už zůstává|jenom krátká doba života."
{36126}{36264}Po těchto Božích slovech přišla Matka Boží
{36307}{36457}v ruce měla cop lidských vlasů,|přibližně jeden a půl metru dlouhý.
{36476}{36611}Hospodin řekl Boží Matce:|"Zvedni ji a ukaž jí ráj.
{36642}{36742}Ona se táže, kde tady máme ráj."
{36743}{36790}Matka Boží tedy přistoupila k mé matce,
{36794}{36886}vztáhla nad ní ruku, aniž by se jí dotýkala.
{36888}{36988}Maminka pocítila, že nějaká neviditelná|síla ji zvedá.
{37000}{37104}A když se ocitla ve vertikální poloze,
{37113}{37243}ukázala Matka Boží rukou vlevo a řekla:
{37255}{37380}"Váš ráj je na zemi.|Ale tady je takovýto ráj."
{37384}{37514}A ukázala jí veliké množství lidí,|těsně stojících u sebe;
{37525}{37650}jich bylo tolik, že - jak se říká -|ani jablko by nepropadlo.
{37650}{37808}Tito lidé byli ohořelí. Jak se cítí člověk,|který padl do ohně,
{37814}{37967}nebo jehož vytáhli z hořícího domu|popáleného, zčernalého, zapáchajícího.
{37996}{38071}Takoví to byli lidé.|Byli však živí.
{38075}{38162}Později, když se matka vrátila na zemi,|vysvětlili jí starci,
{38162}{38262}že to byl ten "ráj", který by její duše|dostala v tuto chvíli,
{38275}{38475}kdyby se už nevrátila na zemi,|ale umřela by, odešla by na věčnost|bez pokání, v hříších.
{38499}{38674}V ten moment řekla Matka Boží,|že pro takové lidi je tou nejcennější|almužnou na zemi voda.
{38704}{38829}Protože jednou kapkou vody se napojí|nespočetné množství lidí.
{38835}{38885}Jak jí to později starci vysvětlili,
{38885}{39010}almužna, kterou dáváme na zemi|ve jménu Kristově
{39019}{39169}- vodu, jídlo, potraviny|a jiné dobré věci, které vykonáme, -
{39179}{39254}to je dobrodiní, které pomáhá zesnulým.
{39261}{39331}Vycházel z nich strašný zápach.
{39334}{39434}Kdy se duše ocitla v těle, matka nevěděla.
{39452}{39509}Projevila nějaké známky života.
{39510}{39635}Kolem ní začal shon, začali běhat sanitáři,|oznámili to lékařskému personálu.
{39672}{39847}Začali ji provádět resuscitaci.|Opakuji, že moje matka byla mrtvá tři dny.
{39859}{39978}A dlouhý čas jí neprovedli závěrečné|zašití. Z jakého důvodu?
{39981}{40241}Lékaři si mysleli: proč ji zašívat?|Přece se neprovádí zašívání toho, kdo stejně za hodinu či den nebo dva zemře;
{40262}{40412}pořádné zašívání se dělá jen u silného|a zdravého organismu, který se dokáže s nemocí vyrovnat...
{40431}{40596}Na svou druhou operaci šla v květnu 1964|v železničářskou nemocnici.
{40602}{40725}Opakovanou operaci prováděla|Valentina Vasilijevna Olabjeva.
{40728}{40850}A když ji úplně zašili vyšla do chodby|a rozplakala se.
{40851}{40976}Nemocní nevěděli, že se stalo něco|zvláštního, že to není obyčejná pacientka.
{40980}{41118}Začali se jí ptát: "Valentino Vasilijevno,|co se stalo? Klaudie zemřela?"
{41123}{41276}Ona odvětila, že ne.|A když se vrátila po operaci k matce, řekla jí:
{41288}{41436}"U vás není ani podezření na to,|že jste měla rakovinu, rakovinu s metastasemi."
{41468}{41593}Bůh učinil zázrak.|Zázrak vzkříšení mé matky.
{41607}{41744}Po této události žila matka ještě 14 let.
{41867}{41992}Strašná smrti,
{41992}{42117}proč stojíš nade mnou?
{42426}{42550}Koho hledáš
{42567}{42692}a pozorně vyhlížíš?
{42953}{43078}Možná se mýlím,
{43091}{43216}možná se mi to jen zdá.
{43460}{43585}Strašná smrti,
{43599}{43724}odejdi ode mne!
{43977}{44102}Půjdu do chrámu.
{44115}{44240}pomodlím se k Bohu.
{44492}{44616}Ke svatým Tajinám,
{44626}{44751}na svaté přijímání.
{45050}{45175}Hotovo. Jakmile jsem se vrátila do těla,|jakoby postavili hráz.
{45175}{45225}Všechno jsem zapomněla.
{45225}{45313}Ve čtyři hodiny ráno náhle slyšet|hlasitý třesk, náraz.
{45315}{45400}Došlo k havárii pod mým oknem.|Silný rachot, přímo hrom!
{45404}{45491}Běžela jsem k oknu.|Bydlela jsem ve druhém poschodí.
{45492}{45602}Pod oknem však žádná havárie nebyla.|Nic tam není.
{45612}{45707}Pomyslela jsem: "Co to má znamenat?"|A v tento okamžik, jakoby se mi začal promítat film.
{45712}{45842}Celá moje havárie. Do nejmenších|podrobností. Do nejtenčí nitky.
{45844}{45968}Padla jsem a plakala asi dvě hodiny.|Myslím si: "Bože, jak jsi milosrdný!
{45974}{46099}Mně, tak hříšné, se po 13 letech|všechno vybavilo.
{46100}{46235}Šla jsem do chrámu. Už jsem tam|dávno mířila. Přímo mě to tam táhlo.
{46238}{46363}Potřebovala jsem to jako nadechnutí.|Neviditelným způsobem mě to táhlo do chrámu.
{46374}{46499}Sama jsem tam šla.|Bůh nikoho nepřivádí násilím.
{46502}{46627}Pochopila jsem, že bez tohoto už dále|nemohu. Že moje místo je tam.
{46628}{46725}Samozřejmě, ve mnohém jsem se změnila.
{46729}{46870}Můj pád byl hrozný, strašné byly všechny|mé hříchy, potraty, věštění, proklínání.
{46875}{46950}Za všechno jsem se styděla, bylo to odporné.
{46952}{47078}Chodila jsem na zpověď, ke svatému|přijímání, na pomazání nemocných.
{47086}{47186}Dejž, Bože, odpuštění nám všem.
{47228}{47350}Ach, jaký jsem hříšný, hříšný človíček,
{47355}{47455}spinkat jsem se ukládal.
{47471}{47596}Alleluja, alleluja,
{47600}{47725}sláva tobě, Bože.
{47752}{47835}Spinkat jsem se ukládal,
{47840}{47940}k Bohu se nepomodlil
{48002}{48126}Alleluja, alleluja,
{48133}{48258}sláva tobě, Bože.
{48296}{48418}A když zvednou hříšné tělo
{48420}{48545}a odnesou je do chrámu.
{48547}{48672}Alleluja, alleluja,
{48678}{48803}sláva tobě, Bože.
{48813}{48925}Když všechny zvonky zazvoní
{48931}{49056}a všechny zvony se rozezní.
{49066}{49176}Alleluja, alleluja,
{49182}{49307}sláva tobě, Bože!
{49336}{49459}www.pravoslavi.cz/filmy
{49459}{49462}